"Tuto cennou památku, kterou většina z vás zná pod názvem vládní vila, si v letech 1927 až 1928 nechali v Pisárkách postavit manželé Alfred a Hermine Stiassni od významného architekta Ernsta Wiesnera. Dnes je jedním z dokladů mezinárodního významu brněnské meziválečné architektury," začal výklad Czajkowski.

Hlavními dveřmi, kterými ve dvacátých a třicátých letech vcházeli pouze členové rodiny Stiassni a jejich hosté, vešli návštěvníci do velké vstupní haly. Převažovali mezi nimi starší lidé, přesto ani těch mladších nebylo v Hroznové ulici málo.

"Jako bývalý student estetiky jsem si nemohl nechat ujít takovéto speciální otevření. Zatím jsem viděl jen nějaké fotografie, tak se chci dozvědět více o historii i budoucnosti stavby," přiznal jeden z účastníků prohlídky Tomáš Vostrejž.

V místech, kde se setkávali čeští i zahraničí státníci, se skupinka rozdělila na dvě poloviny. První absolvovala spolu s Czajkowským cestu po pokojích v prvním patře. Prohlédli si apartmán Hermine Stiassni, ale také křídlo budovy určené výhradně služebictvu.

"Vila je důrazně rozdělena na obytnou a obslužnou část. Ta se výrazně liší vzhledem. Na podlaze jsou například místo parket kachličky. Služebnictvo mělo i zvláštní vchod," objasnil průvodce.

Druhá skupina mezitím vyčkávala v jídelně, kde možná večeřel i kubánský prezident Fidel Castro. Lidé si také sami mohli prohlédnout rozlehlou terasu a zahradu s bazénem. Poté, co skončila první prohlídka, absolvovali třicetiminutový komentovaný okruh i oni.

Mohla by sloužit jako galerie

Po druhé světové válce sloužila vila vládě. Ubytovávaly se tady zahraniční návštěvy a významné osobnosti. "Údajně tady nějakou dobu bydlel prezident Beneš, po něm i Antonín Zápotocký. Zatím se nám však v návštěvní knize nepodařilo najít podpis ani jednoho z nich," řekl návštěvníkům Czajkowski."

Vila bude otevřená pro veřejnost ještě příští týden od 10 do 16 hodin. Lidé si vždy v jedenáct hodin mohou poslechnout stejný odborný výklad jako první návštěvníci. Ostatní mají možnost si projít pokoje, ale i překrásnou zahradu sami.

Další osud stavby má v rukou Národní památkový ústav. "Vznikne tady metodické centrum pro výzkum a dokumentaci architektury 20. století. Chceme také umožnit lidem se sem podívat. Mohly by se tu konat výstavy," objasnil plány do budoucna ředitel Národního památkového ústavu v Brně Petr Kroupa.