SOKOLOV Vily jako historické dokumenty své doby vyprávějí zároveň své příběhy, někdy radostné a někdy neveselé. Stačí se jen zastavit a naslouchat.

Ve výstavní síni Muzea Sokolov v sokolovském zámku může veřejnost až do 14. února navštívit jedinečnou výstavu mapující vývoj vilové architektury v Karlovarském kraji s názvem Slavné vily Karlovarského kraje poprvé pohromadě. Výstava navazuje na publikaci „Slavné vily Karlovarského kraje“ autorského kolektivu L. Zeman (ed.), Z. Černý, J. Horváthová, M. Rund, která je v muzeu také v prodeji. Výstava se koná pod záštitou hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného a starosty města Sokolova Zdeňka Berky.

Trojice měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně představují jedny z nejvýznamnějších příkladů světově proslulých lázeňských měst v rámci celé Evropy. Svět západočeských lázní je nejen svébytným světem kolonád a pavilónků nad prameny, ale také vznosných a poetických vil. Kromě zdrojů balneologických a balneotechnických informací čerpaly lázně v západních Čechách i vzory architektury z předních lázeňských center Evropy. Objekty vilového charakteru sloužící jako penziony pro ubytování lázeňských hostů jsou zde tedy velmi časné.

Zdejší vilovou architekturu zastoupenou v četných variacích a různorodých stylových formách představuje nová publikace Slavné vily Karlovarského kraje. Nejpříznačnějšími stavebními styly pro lázeňská města jsou neoklasicismus a historismus. Návrat k antickým formám byl prostředkem návratu do ztraceného ideálního světa. Romanticky vnímaná krajina sem přivedla rovněž projevy návratu k historizujícím slohům. Proto se zde v takové míře setkáváme s příklady antikizujících vil se vznosným sloupovím palladiánských portiků, italizujících vil s asymetricky připojenými věžemi či hrdě se vzpínajících vil s romantickým hrázděním. Stavebníky velkého množství vil byli nejprve představitelé místní společenské elity, bohatí měšťané a podnikatelé, později známé osobnosti, hoteliéři, proslulí lékaři, ale i samotní stavitelé. Zdejší prostředí vždy tíhlo k císařské Vídni a k sousedním německým krajům. Nemůže tedy překvapit, že svá díla zde zanechali význační vídeňští tvůrci, jako byli například F. Fellner a H. Helmer nebo A. Heymann, místní rodáci navrátivší se ze svého vídeňského působení jako J. Schaffer či A. Bayer, architekti z Mnichova, Drážďan, Lipska či Plavna, H. Scherrer ze Švýcarska, ale také řada dalších, dnes neprávem zapomenutých místních kultivovaných projektantů a stavitelů, jako byl žák O. Wagnera, K. Ernstberger nebo R. Wels, žák A. Loose.

Na počátku 20. století se zde s oblibou uplatňoval Heimatstil, který dotváří nezaměnitelný kolorit celého severozápadu Čech, od Aše až po Liberec. Hodnotné stavby, reprezentující vysokou úroveň vilové architektury od druhé poloviny 19. století až po dnešní dobu, nalezneme také v řadě dalších měst, mezi jinými v Ostrově, Nejdku, Jáchymově, Kraslicích, Sokolově, Chebu, Aši. I v malé obci Velká Hleďsebe byla postavena mimořádně zajímavá vila.

Sokolovské muzeum je otevřeno od středy do neděle 9-12 hod a 13-17 hod. Pro skupiny či školní třídy nabízí muzeum komentovanou prohlídku i mimo otvírací dobu po předchozí domluvě na tel. čísle 736 762 755. Součástí doprovodného programu k výstavě bude 10. února přednáška Mgr. L. Zemana o vývoji vilové architektury v Karlovarském kraji.