Díla Leopolda Bauera, Otto Prutschera nebo Ernsta Latzela obdivují Krnované dodnes. Jejich původní majitelé by byli asi překvapeni, co se s jejich honosnými rezidencemi stalo po 2. světové válce: "Sloužily jako kojenecký ústav, jinde byla zdravotní střediska, ředitelství podniků anebo byly rozděleny na jednotlivé bytové jednotky," připomíná starostka Krnova Renata Ramazanová (ODS). V současné době slouží např. Flemmichova vila jako kulturní centrum Krnova, z rezidence Rudolfa Larische je banka a vilu Hermanna Larische rekonstruuje opavský Zemský archiv. Ostatní architektonické skvosty jsou buď v soukromých nebo firemních rukou.

Vily jsou zachyceny také v knižní podobě. "Největší počet je z Opavy, z Ostravy a z Krnova. Je zajímavé, že se v soupisu objevuje i docela početná skupina chat a vil z Ostravice v Beskydech," upozorňuje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

"Krnovské vily jsou zajímavé tím, že ukazují právě ten okamžik zlomu okolo roku 1900 - od životního stylu 19. století k modernímu názoru, který začal bujet prostřednictvím průmyslové revoluce a změny v designu."