Slavné vily prožívají svoji renesanci. V původním slova smyslu to byly letohrádky na venkově a v Praze vznikaly už v době baroka. Unikátní je, že některé z nich stále stojí. Například vila Amerika - dnes je tu muzeum Antonína Dvořáka nebo vila Portheimka od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, kde je galerie. Výstava zachycuje 63 výjimečných architektonických děl určených pro rodinné bydlení. Připomíná, že nejslavnější éra pražských vil přišla v meziválečném období. Tehdy vznikla například světově proslulá funkcionalistická osada Baba. Byla pro ni vybrána nádherná poloha ve svahu nad Prahou, říká historik architektury Zdeněk Lukeš.

"Autorem urbanistického řešení byl profesor Pavel Janák, který navrhl domy v takovém šachovnicovém systému. Tak aby se vzájemně nestínily, aby měli všichni dobrý výhled."

Zdejší výstavní kolonie vil byla postavena podle zahraničních vzorů už pro konkrétní zákazníky.

"Nicméně pak byly otevřeny po letní sezónu pro veřejnost, která si kolonii mohla prohlédnout."

Takové velkorysosti od majitelů bychom se asi dnes těžko dočkali. Funkcionalismus představuje architekturu velmi střízlivou, racionální, jednoduchou, ale současně i elegantní. A taková je i další ze slavných vil na výstavě - Loosova vila. Někdy se jí také říká Millerova podle jejího majitele - podnikatele ve stavebnictví. Jak při mé návštěvě vily uvedla Maria Szadkowska, když se člověk k domu přiblíží, vidí neutrální bílou kostku se žlutými okny. Vnitřek je však nesmírně zajímavý.

"V domě nejsou patra, ale pouze úrovně. Největší místností je společenská místnost. Je takovým náměstím, kde se schází různí lidé. Ale úplně jiná už je jídelna, tónovaná v hnědé barvě, je klidnější, menší. Stejně tak dámský budoár, který je typickým ženským interiérem po vzoru barokních nebo rokokových budoárů, kde dáma má dvě možnosti vchodů a útěků, kde se může setkat se svými kamarádkami u čaje, u sklenky vína."

Mimochodem v této vile se před měsícem ženil i architekt Jan Kaplický, který vyhrál mezinárodní soutěž na budovu Národní knihovny v Praze.

Ke slavným stavbám patří například kubistická Kovařovicova vila pod Vyšehradem. V roce 1912 ji navrhl Josef Chochol pro inspektora stavebních podniků Bedřicha Kovařovice. Průčelí rozdělené do řady šikmých ploch bylo ve své době hodně provokující. Holandskou architekturou je inspirovaná vila pro sochaře Bohumila Kafku na Ořechovce. Symbolismus reprezentuje vila sochaře, malíře a mystika Františka Bílka. Zajímavé zadání pro architekty prý měla při stavbě své vily v Troji první dáma českého filmu Věra Chytilová: ať to nevypadá jako trafostanice.

Architektonické skvosty vznikají i v dnešní době. Něco se však změnilo. Ještě na rozhraní 19. a 20. století architekti navrhovali nejen dům, ale i veškeré jeho vnitřní vybavení od nábytku přes osvětlení až po kávové servisy. Ještě třeba architekt Jan Kotěra na začátku minulého století navrhoval nejen stavby, ale i textilie do interiéru. A na výstavě je to vidět. Například Kotěrovo křeslo a stolek vytvořený pro Suchardovu vilu. Potomci ve vile stále žijí a Kotěrův mobiliář opatrují.

Slavné pražské vily mívaly i své slavné obyvatele a vázaly se k nim různé příběhy. Vlastníci dnešních unikátních vil se však přejí kvůli bezpečnosti zůstat v anonymitě. Bezejmenná proto zůstává i pozoruhodná vila, která byla letos postavena pod Strahovem podle návrhu architekta Michala Hlaváčka. Je málo viditelná a přístup k ní vede dlouhým úzkým tunelem, který ústí do haly se šatnou. V průběhu desetiletí se mění i požadavky na rodinné bydlení. Zatímco dříve chtěli majitelé funkční stavbu odpovídající jejich životnímu stylu, dnes touží po reprezentativním sídle.