Návrh školy na nároží ulic Bílkovy a Dušní v oblasti staroměstské asanace už byl čistě kubistický. Budova ale už postavena nebyla a po první světové válce na tom místě vyrostl dům Ministerstva pro sjednocení zákonů.

Kyselovy návrhy z počátku 20. let jsou již ve znamení avantgardního architektonického purismu, který zaujal zejména nastupující generaci mladších Kyselových kolegů. Z této doby pochází jeho bytový dvojdům na nároží ulic Kostelní a U Letenských sadů v katastru pražských Holešovic s hladkou bezozdobnou fasádou nebo objekt Křižíkovy továrny v Nitranské ulici na Královských Vinohradech s průčelím z režného zdiva.

Vrcholná Kyselova díla jsou ve znamení nastupujícího konstruktivismu. Lindtův obchodní dům na dolním konci Václavského náměstí z let 1925-27 je mistrovským dílem. Železobetonový skelet má lehké skleněné průčelí, tvořené rozměrnými okenními pásy v bronzových rámech a štíhlými parapety z černého opaxitu.

V pražské City pak vznikly další Kyselovy velkoměstské paláce: V letech 1925-9 se v ulici Na Příkopě staví dům pojišťovny Praha s americkými výsuvnými okny a řadou krásných detailů (později známý jako Dětský dům), další konstruktivistické stavby se budují ve Štěpánské (dům pojišťovny Patria; č. 18) a Revoluční ulici 23. Asi nejznámější Kyselovou stavbou je ale palác U Stýblů II na Václavském náměstí se známou sklobetonovou pasáží do Františkánské zahrady, v níž je také vstup do podzemního kina Alfa.

Ludvík Kysela navrhl zřejmě v Praze jen jediný rodinný dům. I ten je konstruktivistický a najdeme ho v Čimické ulici 72 v Kobylisích. Po roce 1930 vznikla dle jeho návrhu pravděpodobně jen jediná stavba – činžovní dům v Plzeňské ulici 172 na Smíchově. Kyselovou hlavní činností v této době byly návrhy regulačních plánů. Na Kyselovy nádherné stavby a celé jeho dílo se tak nějak postupně zapomnělo a na svou rehabilitaci stále ještě čeká.

K medailonku využity materiály Zdeňka Lukeše, publikované v roce 2010 v Neviditelném psu.