Narodil se 21. května 1888 v Olomouci. Studoval ve Vídni na Vysoké škole technické, v letech 1913 až 1918 pracoval ve státní službě na brněnském místodržitelství, krátce potom na Okresním hejtmanství v Olomouci. Po té v roce 1919 nastoupil na ministerstvo veřejných prací, kde působil více než dvě desetiletí a v roce 1934 byl jmenován přednostou oddělení pro plánování a výstavbu měst.

Již od začátku 20. let seznamoval čtenáře československých architektonických časopisů s aktuálními trendy světového urbanismu, krajinného plánování, zahradní architektury i navrhování veřejných prostranství. Jako jeden z prvních se také začal věnovat úpravě – ozdravění – asanaci venkovských obcí.

V disertační práci se zabýval tématem „Stavba měst v Americe“ a po jejím obhájení v roce 1923 získal titul dr. technických věd. Rok na to se podílel na českém vydání knihy „Zahradní město budoucnosti“ autora E. Howarda. Na Akademii výtvarných umění v Praze působil jako docent nauky o stavbě měst v letech 1930 – 1937.

Absolvoval stáž v USA, na univerzitách v Michiganu a na Harvardu. Během svého pobytu v USA se také seznámil s prací Franka Lloyda Wrighta. Po návratu začal Fierlinger prosazovat anglickou a americkou krajinářskou školu. Je autorem mnoha děl o urbanismu a krajinářské architektuře. Vyvrcholením jeho snah pak byla samostatná publikace „Zahrada a obydlí“, ve které shrnul moderní trendy a představil vlastní pojetí zahradní a sadové architektury.

Během druhé světové války se zapojil do odboje, pomáhal rodinám pronásledovaným nacisty a také na výrobě a distribuci ilegálních tiskovin. Zemřel 8. září 1941 po neúspěšné operaci.

Z realizovaných zahrad jmenujme na úpravy Benešových zahrad a jejich propojení se sousedními zahradami zahradami Ludvíka Strimpla a bratra Zdeňka a vznik jednotného a dodnes působivého parkový celek v Sezimově Ústí, zahradu Černínského paláce spolu s Pavlem Janákem, parter letohrádku královny Anny v zahradách Pražského hradu. Realizoval soukromé zahrady v Praze, Jevanech, Stránčicích, Nových Hradech a v dalších místech.

zdroj: Michal Kolář: Teoretik urbanismu a tvůrce zahrad, Architekt, 2008, č. 7

Vila Edvarda a Hany Benešových