Mladý Victor začal roku 1910 studovat architekturu na pražské německé technice. První světová válka však jeho studia na delší dobu přerušila a tak absolvoval až roku 1921.

Na stejném ústavu jako Victor Fürth završil úspěšně svá studia v roce 1915 architekt a posléze i spolumajitel společného ateliéru Ernst Mühlstein. Architekti a přátelé, které spojoval nejenom obdiv k funkcionalismu, ale také židovský původ. Oba se narodili v roce 1893, oba studovali na pražské německé technice, oba byli jako studenti ovlivněni Janem Kotěrou, a tak je jen přirozené, že si založili patrně v roce 1925 společný ateliér. Úspěšný a vysoce prestižní architektonický ateliér, specializovaný na výstavbu rodinných domů, středisek obchodu a administrativních paláců.

Krátce po založení společného ateliéru oba architekti prochází krátkou tvůrčí etapou ve stylu expresionismu. Větších úspěchů zde dosahuje Ernst Mühlstein. Vrcholem tohoto období se stala bubenečská vila podnikatele Kresse. Expresionistické období ateliéru dvojice Mühlstein-Fürth však bylo velmi krátké. Oba protagonisté mezi lety 1928 až 1934 postupně dospěli ve své tvorbě k funkcionalistickému výrazu. Zásadní funkcionalistickou realizací jejich ateliéru, která tyto muže proslavila v širokém světě, se stala mezi lety 1928-1930 postavená proslulá Schückova vila v Praze Troji.

Patrně nejzdařilejší ukázkou jejich obchodního a bytového domu je naprosto jednoznačně funkcionalistický objekt v Jungmannově ulici na pražském Novém Městě (čp. 747/II), stavěný pro Artura Meissnera, dnes známý jako obchodní palác Te-Ta.

Po roce 1934 však oba protagonisté definitivně opouštějí funkcionalismus a navracejí se ke stylu dynamických rodinných vil či vil "hollywoodského" střihu. Jen po Praze najdeme několik desítek realizovaných projektů, přestaveb a úprav z pera obou špičkových architektů. Kromě Prahy stavěli na našem území i v okolí východočeského Náchoda.

Éra slavného ateliéru se završila v osudném roce 1939, kdy oba protagonisté musí kvůli svému rasovému původu emigrovat. Přes Itálii a Francii odchází Fürth do Anglie, jež se mu stává na deset let domovem. Po skončení druhé světové války se angažoval na obnově nálety poničeného Londýna a stal se i členem Královského institutu britských architektů.

Ernst Mühlstein též ještě roku 1939 Československo opuští. Odchází do Austrálie, kde nadále pokračuje ve své architektonické aktivitě, ovšem již pod změněným jménem Ernst E. Milston. Ovšem i poté, co se cesty obou kolegů a životních přátel osudově rozešly, přesto po celém světě najdeme jejich stavby - rodinné domy, výstavní pavilóny a sociální objekty, např. v americkém Ohiu či Indianě, ale i v australském Melbourne a italské Cortině d´Ampezzo.

Victor Fürth prožil ještě jedno stěhování. Roku 1949 opouští Velkou Británii a evropský kontinent, a odjíždí do USA. Ještě téhož léta započala jeho pedagogická kariéra na Miami University v Oxfordu, ve státě Ohio. Nejprve zastával post hostujícího, od roku 1954 pak řádného profesora. Penzionován byl sice roku 1963, avšak dalších třináct let vyučoval na částečný úvazek. Victor Fürth zemřel v americkém Oxfordu 23. srpna 1984.

Připraveno s využitím archivních materiálů a přednášky Mgr. Romana Vaňka Dva zapomenutí architekti židovského původu z prvorepublikového období (Victor Fürth, Ernst Mühlstein).

Díla architekta Victora Fürtha najdete v našich publikacích:
Slavné pražské vily – Schückova vila, Praha, Troja
Slavné stavby Prahy 5 – Vily U Mrázovky, Praha Smíchov, Činžovní a obchodní dům, Praha Smíchov
Slavné stavby Prahy 7 – Blok nájemních domů „Molochov“, Praha Letná