Jan Kaplický se narodil v Praze, 18. dubna 1937. Po neúspěšné snaze o přijetí na České vysoké učení technické studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde od roku 1969 pracoval v architektonickém studiu Denys Lasdun and Partners, poté u Renza Piana a Richarda Rogerse.

V roce 1979 společně s Davidem Nixonem založil studio Future Systems. Kaplického tvorba je osobitou syntézou organické architektury (ovlivněné přírodním tvaroslovím a celkovým zamyšlením nad začleněním lidských sídel do krajiny) a tzv. High-Tech stylu (inspirovaného moderními technologiemi), který je mimo jiné důsledkem autorovy spolupráce s americkou vládní agenturou NASA.

Mezi nejslavnějšími jmény Kaplického spolupracovníků bychom neměli opomenout Normana Fostera, Richarda Rogerse ale také například Amandu Levete, která byla dlouhou dobu Kaplického spolupracovnicí i partnerkou. Jan Kaplický získal ve světě architektury celou řadu prestižních cen, v České republice jej však, bohužel, proslavily především tahanice a hádky týkající se Národní knihovny. Podobně je možné zhodnotit také jeho pedagogické působení. Jako uznávaný architekt vyučoval na vysokých školách ve Velké Británii, Francii a v Německu.

Architektura v ČR

Prohlédněte si Dvořákovu vilu na Dobešce, jejíž návrh je jedním z mála českých projektů autorova raného období.

Dvořákova vila

Dvořákův rodinný dům se řadí k několika málo pracím, které vytvořil architekt Jan Kaplický v rodné Praze před emigrací do Velké Británie (1968). Kromě této stavby, zasazené na krásném místě se širokým výhledem na kopci nad Braníkem, se jednalo například o úpravu rodinného domu Jaroslava Dietla na Ořechovce a pamětní desku Franze Kafky v Kaprově ulici.

Projektem malého a stavebně nenáročného rodinného domu s ateliérem splnil architekt požadavky stavebníků – čtyřčlenné rodiny výtvarníků Františka a Ludmily Dvořákových, přátel svých rodičů. Stavba, kterou vedl a prováděl sám majitel, probíhala i v době, kdy Kaplický opustil Československo a natrvalo se usadil v zahraničí. Původní majitelé obývají dům dodnes.

Jan Kaplický, který svou vizi architektury budoucnosti v plné míře rozvinul až v rámci ateliéru Future Systems, založeného v roce 1979, se ve světovém měřítku proslavil technicky náročnými projekty obydlí inspirovaných zařízením kosmických stanic a kabin letadel, ekologickými studiemi originálních organických tvarů nebo návrhy rodinných domů polozapuštěných do terénu.

Dvořákův rodinný dům, pocházející z rané fáze architektovy tvorby, nezapře vliv českého meziválečného funkcionalismu. Jedná se o bílý kubus s úzkými vertikálními průřezy okenních otvorů a několika „industriálními“ detaily (prostým kovovým vstupním schodištěm, žebříkem na střechu). Stavba je zakomponována do klesajícího terénu a její přízemí se otvírá na uměle navezenou zahradní terasu. Hlavní vstup z ulice směřuje do dispozičně velmi jednoduše řešeného prvního patra, rozděleného po stranách strmého schodiště na obytný prostor s kuchyní a dvě ložnice. V přízemí se nalézá ateliér a třetí ložnice.

"Rejnok" v Českých Budějovicích

Stále se hovoří o Kaplického projektu českobudějovického paláce kultury, jehož realizace byla zpomalena nejen administrativou a finanční náročností úkolu, ale především náhlým úmrtím architekta. Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka, tzv. "Rejnok", je inspirováno organickou architekturou a High-Tech stylem, celkový design v sobě opět nese výrazný otisk Kaplického rukopisu.

Jedná se o monumentální dílo s koncertními, tanečními a kulturními sály, kavárnami a restauracemi. Velká pozornost byla věnována akustice sálů určených k přednesu komorní a filharmonické hudby. Projekt počítá s místy pro tisíc a čtyři sta diváků. Prostor koncerních sálů má být prostřednictvím oken organicky propojen s velkovní krajinou - městským parkem.

"Chobotnice" na Letné

Kontroverzní projekt na výstavbu nové budovy Národní knihovny České republiky vyvolal jednu z nejživějších architektonických diskuzí posledních let. Podle původních plánů se měly knihy z pražského Klementina přesunout do nové knihovny už v roce 2012.

Celý případ se nejprve stal politickou otázkou, k níž se navíc přidaly emoce vyvolané autorovým tragickým úmrtím. A potom se na knihovnu postupně zapomíná, a tu a tam se "Chobotnice" znovu vynoří. Jen architektonické nebe tedy ví, jak celý příběh skončí.

Další ze slavných projektů Jana Kaplického a ateliéru Future Systems:

Battersea, v Londýně
Enzo Ferrari Museum, v Modeně
Floating Bridge, most ve West India Quay v Londýně
Green Bird, projekt mrakodrapu
House in Wales, dům ve stylu organické architektury
Lord´s Media Center, tribuna kriketového stadionu v Londýně, za tento projekt získal Jan Kaplický Stirlingovu cenu
Naples Subway, univerzita v Naples
New Look, obchodní dům v Londýně
Oxford Street, rekonstrukce domu
Port of Copenhagen, bytové domy v Kodani
Selfridges, obchodní dům v Birminghamu
World Clasrooms Grey Court, školní učebny v Richmondu
Zed London, projekt energeticky soběstačné budovy v Londýně