Antonín Bednář mladší se již jako uznávaný průmyslník stal v roce 1904–1905 předsedou kuratoria krajkářské školy a tomuto umění věnoval převážnou část svého života. Byl synem továrníka, který zřídil ve Vamberku barvířství, běličství, tiskárnu plátna a později první mechanickou tkalcovnu.

Dvoupatrová budova Bednářovy vily je v hlavním průčelí, obráceném do Husova náměstí, horizontálně členěná průběžnými římsami ve dvou základních rovinách.

V patře obohacují průčelí tři segmentové výstupky na způsob rizalitů, vzájemně svisle oddělených pásy s ornamentálními a reliéfními vlysy. Před střechu vystupuje atikový pás, svisle členěný čtyřmi lizénami. Ty jsou završeny sedícími sfingami, původně zděnými, dotvořenými omítkou. Na počátku devadesátých let však byly nahrazeny odlitky z umělého kamene. Průjezd s původní dlažbou má z obou stran kamenný stupeň, na nějž navazují schodiště do obou částí budovy. Do pater se vstupuje po dvouramenném schodišti s kovovým zábradlím. Schodiště mezi prvním a druhým podlažím zdobí okna s barevnou vitrají.

Současným vlastníkem objektu je Královéhradecký kraj a uživatelem Muzeum krajky Vamberk, což je pobočka Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. V roce 2004 prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky objekt za kulturní nemovitou památku. Podle historičky umění Jany Hornekové je budova muzea příkladnou architekturou stylu českého art deca. /RR