Blaschkova vila se nachází na západním okraji města Českého Dubu. Na místě starého hospodářského dvora ji nechal postavit pro svého zetě Konráda Blaschka českodubský textilní magnát Franz von Schmitt. Konrád Blaschka pocházel ze zámožné průmyslnické rodiny z nedalekých Hodkovic nad Mohelkou. Oženil se s jednou z dcer Franze Schmitta. Když po několika letech zemřela na tuberkulózu, vzal si za ženu další Schmittovu dceru. I ta zemřela velmi brzy po svatbě na tuberkulózu a tak Blaschka požádal o ruku třetí Schmittovu dceru, Helenu. Ta však jeho nabídku nepřijala a možná díky tomu se dožila vysokého věku. Blaschkova vila byla postavena v letech 1880–1881 na místě starého dubského hospodářského dvora. V roce 1884 došlo k jejímu prvnímu rozšíření. Stavební plány s jménem architekta však dosud nebyly nalezeny. Dnešní podobu vila získala v roce 1906, kdy vznikla dalším rozšířením a úpravou stávajících prostor velká hala se schodištěm a galerií v patře. Autorem této přestavby byl vídeňský architekt Wilhelm Klingenberg, který rovněž přestavěl českodubskou radnici. Půdorys vily je značně členitý, což je pravděpodobně způsobeno použitím některých konstrukcí předchozího dvora a pozdějšími dostavbami. Vila je dvoupodlažní se sedlovými střechami původně krytými břidlicí. Na severní straně vystupuje věž čtvercového půdorysu, ukončená vysokou střechou dlátového tvaru. Fasády z režných cihel jsou doplněny pískovcovými a dřevěnými ozdobnými prvky. V přízemí se nacházela hala, jídelna, hudební salonek, biliárový pokoj, velká pracovna a další místnosti, jejíchž náplň dnes neznáme. Stranou byly kuchyňské prostory včetně nezbytného příslušenství a malý pokojík pro kuchařku. V patře byly pokoje pána a paní včetně další pracovny, prostory pro děti a apartmá pro hosty. Zajímavostí je ložnice ve věži, která prý sloužila Blaschkovým manželkám v době jejich nemoci. V podkroví byly pokoje pro služebnictvo a komory. Ve sklepích se zachovala studna starého dvora. Původní řešení interiérů vycházelo z palácové dispozice, což je vzhledem k ambicím rodiny celkem pochopitelné. Je zde naznačena enfilada a reprezentační charakter mají i soukromé prostory v patře. Velká přestavba v secesním duchu po sobě zanechala velkolepý prostor haly, ale zkomplikovala komunikační prostory.

Podrobnější informace o půvabech a zajímavostech severočeské architektury jsou Vám k dispozici zde.