Osvald Polívka se narodil 24. května 1859 v hornorakouském městě Enns. Architekturu studoval u Josefa Zítka na pražské Technice a stal se také jeho asistentem. Známý je především díky již zmíněnému projektu Obecního domu na náměstí Republiky v Praze, dále zmiňme městskou spořitelnu v Rytířské ulici, jejíž projekt vznikl ve spolupráci s Antonínem Wiehlem, nebo třeba pojišťovnu na Národní třídě a dům, který s ní sousedí.

Osvald Polívka zemřel 30. dubna 1931 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti dvou let. Je to rok, v němž zemřel také český básník Viktor Dyk a spisovatel Antal Stašek, narodil se Jiří Suchý, Ladislav Smoljak, nebo například Michail Gorbačov. V Praze byla otevřena zoologická zahrada a přes Atlantik přeletěl první hydroplán s platícími cestujícími.

Činžovní dům v Kodaňské ulici

V roce 1904 byl Osvaldem Polívkou, vynikajícím českým architektem, vyprojektován a schválen plán tříposchoďového činžovního domu pro stavebníky Františka a Annu Lukešovy. Polívka také v té době navrhl v nedaleké Ruské ulici dvojici domů s bohatou štukovou výzdobou průčelí a nápisy – „Věrné naše milování“ (Ruská 6 / čp.470) a „Kde domov můj“ (Ruská 8 / čp. 473). Vidíme na nich zřetelně, že Polívkova secesní tvorba byla výrazně ovlivněna národními ideály, které vtiskl nejen Obecnímu domu, ale také běžným činžovním domům. Podrobněji zde...

Živnostenská banka v Prostějově

Pro O. Polívku bylo charakteristické zvl. používání historizujících prvků. Jako projektant kladl důraz na celkové vyznění objektu, proto pro dekoraci staveb využíval služeb předních umělců, jako byli sochaři Ladislav Šaloun, Bohuslav Schnirch, J.V. Myslbek, nebo malíři Mikoláš Aleš, Jan Preisler, Josef Ženíšek, a další. Dne 14.května 1912 podala Živnostenská banka žádost o stavební povolení na stavbu bankovní budovy-filiálky v Prostějově. Dle předložených plánů měla být zbourána část stávajícího čísla 17 a nový dům měl být vystavěn ve stavební čáře, která byla stanovena dne 24.listopadu 1911. V přízemí měly být situovány úřadovny banky, obchody a sklady, v mezaninu pak taktéž sklady a dále byt domovníka. V prvním patře kanceláře banky (úřadovny) a čtyřpokojový byt s příslušenstvím. V dalších patrech pak také byty. Ve třetím patře do ulice Kravařovy byl původně navrhovaný třípokojový byt přeměněn na byty pro svobodné bankovní úředníky, tedy na garsoniéry. Podrobněji zde...

Zámeček baronky Ringhofferové v Praze 5

Když šlechtická rodina Ringhofferů, jejímiž představiteli byli František, Josef, Emanuel a další, přenesla roku 1852 svou továrnu, původně mědikoveckou dílnu, z jiného místa v Praze na Smíchov, začala ji budovat v trojúhelníku, který byl vymezen nynějšími ulicemi Plzeňskou, Kartouzskou a blokem domů ve Štefánikově ulici. Továrna tedy donedávna stála, jak jsme již uvedli, v samém centru Smíchova, na místě dnešního obchodního centra. Ringhofferova vagonka se strojírnou, slévárnou a kotlárnou v době svého prvního rozkvětu, tedy na začátku sedmdesátých let 19. století, zaměstnávala asi 2500 lidí, což byl počet mimořádný, a patřila k největším podnikům v Rakousku-Uhersku. Podrobněji zde...

Vila Václava Vacka v Jablonném nad Orlicí

Pozdější Polívkova tvorba se nesla ve střízlivějším tónu, jak dokládá také Vackova vila v Jablonném nad Orlicí. Pro svou rodinu nechal tento grandiózní objekt, jehož dominantou se stala centrální hodinová věž, postavit spolumajitel prosperující pily Václav Vacek (1848–1927). Úřední povolení ke stavbě domu bylo uděleno 9. července 1913; dochované, Osvaldem Polívkou signované plány pochází z roku 1914. Válečné události ale dokončení stavby oddálily až do roku 1916. Podrobněji zde...

^{Titulní foto článku: Činžovní dům v Kodaňské ulici, detail}