Richard Ferdinand Podzemný se narodil 16. března 1907 v Křivé u Valašského Meziříčí. Mezi léty 1926 a 1931 studoval pod vedením Pavla Janáka architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V letech 1931 - 1935 byl zaměstnán v Janákově ateliéruv roce 1935 si založil vlastní architektonickou kancelář.

Neměli bychom opomenout fakt, že byl aktivním členem Sdružení architektů, SVU Mánes, Levé fronty, Svazu architektů ČSSR a ČSR, Čs. svazu výtvarných umělců, členem redakčních rad Stavitele a Architektury ČSR. Vystavoval doma i v zahraničí, za své práce získal celou řadu ocenění, například čestné uznání v Miláně v roce 1937 a 1940, nebo v roce1940 v Bruselu. Od roku 1950 byl zaměstnancem v Pražském projektovém ústavu.

Richard Podzemný vyšel z funkcionalismu, v žádném případě však neopomíjel ani výtvarnou kvalitu architektonického díla ani citlivé zapojení staveb do prostředí. Jeho funkcionalistické vily nebo například plavecký stadion v Podolí jsou toho důkazem. Věnoval se architektonické tvorbě v celé její šířce: od urbanismu, přes stavby bytové a občanské (navrhoval zde zejména stavby zdravotnické) až k interiérům a pomníkům.

Bohužel většina jeho vítězných projektů z architektonických soutěží zůstala pouze "na papíře“. Jeho známý "Skleněný palác" zvaný "skleňák" v Praze-Dejvicích patří k nejkvalitnějším bytovým stavbám, realizovaným před 2. světovou válkou.

Richard Ferdinand Podzemný zemřel 17. ledna 1987 v Praze.

Vila Oldřicha Vízka

Čísovice čp. 47
Žák Pavla Janáka z Uměleckoprůmyslové školy Richard Podzemný (1907-1987) odpočátku v architektuře hledal a nacházel nejen racionální, ale i umělecké a psychologické vrstvy. Podrobněji...

Obytný dům Zemské banky (Skleněný palác)

Náměstí Svobody 1, Praha
Nájemný obytný dům Zemské banky v Praze-Bubenči, vyprojektovaný Richardem Ferdinandem Podzemným, reflektuje Engelovu koncepci městské části a svým půdorysným tvarem širokého, zalamovaného U nekonfliktně uzavírá městský blok. Podrobněji...

Poliklinika v Břevnově

Pod Mariánkou 12, Praha 6
Pro polikliniku v Břevnově bylo vybráno místo téměř v centru, a přece s odstupem, v klidnější poloze, s příjemnými zelenými prostory kolem. Podrobněji...

O Plaveckém stadionu v Podolí, Podolská 74, Praha, si můžete přečíst v knize Slavné stavby Prahy 4.