Za stavebníka domu bývá považován Christian d´Elvert (1803 - 1896), historik a komunální politik, jenž po tři období zastával úřad brněnského starosty. Není však vyloučeno, že v roce 1874 zakoupil pozemky na dnešní Veslařské ulici i s dokončenou novostavbou. Neznámý stavitel jí dal podobu palladiánské příměstské vily s centrální dispozicí. Obytné místnosti ve zvýšeném přízemí byly seskupeny kolem čtvercového salonu, který se otevíral verandou do východního průčelí. Na severní straně k salonu přiléhalo okázalé podkovovité schodiště. Průčelí byla harmonicky členěna soustavou říms a pilastrů. Hlavní osu vyznačovaly pravoúhlé rizality, z nichž východní byl zdůrazněn štítovým průčelím verandy. Nový vlastník Rudolf Rohrer (1864 - 1913), majitel největší brněnské tiskárny a prezident spolku moravských tiskařů, se rozhodl v roce 1910 vilu rozšířit. O projekt přestavby požádal Leopolda Bauera. Podle jeho plánů byla budova zvýšena o jedno poschodí, v němž byly umístěny pokoje rodičů a starších dětí. V ústředním prostoru vily byla tehdy zřízena jídelna a obytné místnosti v jižním traktu byly přeměněny na salon a pánský pokoj. Zbývající prostory přízemí po přestavbě sloužily hostům a stavebníkově dceři. V zevnějšku nástavby architekt zachoval rytmus neorenesančních fasád, ale obálku ozdobil pouze jednoduchými geometrickými poli mezi okny. Další úpravy byly podle Bauerova projektu provedeny v roce 1914, kdy byl k jižní frontě přistavěn cylindrický rizalit s tanečním sálem. Novodobý ráz nadstavby prozrazovala menší výška místností, přičemž přístavba se lišila od staršího jádra stavby širokými okenními otvory. V parku byly při přestavbě zřízeny tenisové kurty a bazén. /J. V.

Publikace Slavné brněnské vily představuje příběhy slavných vil a domů, jejich obyvatel i tvůrců...

Více o knize.