Narodil se 3. 4. 1876 ve Zlíně. Byl spolumajitelem největší zlínské továrny na obuv T. a A. Baťa. V obecních volbách v roce 1923 získala absolutní většinu ve zlínském zastupitelstvu - 17 mandátů - kandidátní listina zaměstnanců firmy Baťa a dne 29. 9. 1923 byl Tomáš Baťa zvolen starostou Zlína.

Začalo období velkého rozmachu města, zvláště poté, kdy se podařilo odkoupit od velkostatkáře Haupta pozemky důležité pro stavební rozvoj a také zlínský zámek (1929). Stavěly se nové byty, školy, obchodní a společenské budovy, široké moderní vozovky, v roce 1927 se začala stavět netradiční pavilonová nemocnice.

V dalších obecních volbách v roce 1927 získala baťovská kandidátní listina 82 % hlasů a 25 mandátů v městském zastupitelstvu (KSČ získala 2 mandáty, strana živnostenská 1 mandát, strana lidová 1 mandát, strana národně socialistická 1 mandát).

Jako starosta města (1923-1932) prosadil Baťa ve Zlíně reformu veřejného vzdělávání zavedením programu pokusného školství; podmínky pro vyučování zlepšil výstavbou početných školních budov, včetně rozsáhlé školní čtvrti v centru města.

Svou vzrůstající finanční sílu i působení v úřadu starosty využil Tomáš Baťa k rozšíření a modernizaci Zlína. Podle urbanistických koncepcí J. Kotěry a F. L. Gahury se od r. 1918 město přetvářelo do nové podoby, r. 1926 starosta Baťa proklamoval program budovat Zlín jako zahradní město. Rychlým tempem se rozšiřoval tovární areál, kolem města začaly vyrůstat rozsáhlé obytné čtvrti, dalekosáhlým proměnám se začalo podrobovat historické jádro Zlína.

Architekti F. L. Gahura, V. Karfík, M. Lorenc a jiní dali Zlínu supermoderní vzhled funkcionalistického města, jemuž dominovala skupina výškových budov-mrakodrapů (1931-1939). Svébytný styl baťovské zlínské architektury byl firmou od r. 1931 “exportován” do ciziny – do baťovských továren a měst v Německu, Polsku, Švýcarsku, Jugoslávii, Francii, Anglii, Holandsku, Indii, USA, Kanadě a jinde. Při svém působení ve správě města a v dalších veřejných funkcích Baťa prosazoval program hospodářského rozvoje pro širší region Zlínska a střední Moravy.

Tomáš Baťa tragicky zahynul 12. července 1932 a za tři týdny po jeho smrti byl do funkce starosty zvolen Dominik Čipera.

I za Čiperovy éry byl těsně propojen rozvoj města a firmy Baťa, protože Dominik Čipera byl jejím generálním ředitelem. Dále se stavěly byty, školy, sportovní zařízení i veřejné budovy - Památník Tomáše Bati (1933), Studijní ústavy (1936, 1938), stadion u elektrárny (1934), stadion Letná (1940), koupaliště na Januštici (1934) a u továrny (1939), školy na Zálešné (1933, 1938), škola na Dílech (nyní ulice Slovenská,1937). Bylo zřízeno gymnázium (1936), obchodní akademie (1937), průmyslová škola (1937) a Škola umění (1939). V roce 1935 se stal Zlín sídlem nově utvořeného politického okresu, který zahrnoval soudní okresy Vizovice a Zlín. V roce 1938 byl připojením pěti okolních vesnic (Kudlov, Louky, Mladcová, Prštné).

Z materiálů města Zlína a vzpomínek pamětníků.