Vilu v Loučovicích si dal postavit Eugen Porák, viceprezident akciové společnosti Továrna na lepenku Vltavský mlýn.

Podnik, založený v roce 1884 českoněmeckým podnikatelem Arnoštem Porákem, Eugenovým otcem, patřil k největším výrobnám lepenky v českých zemích. Projekt vily Porák zadal významnému pražskému německému architektovi Karlovi Járayovi, jehož hlavním klientem v českých zemích se stala pražská Eskomptní banka.

Járayovo řešení vily pro Eugena Poráka zřetelně inspirovala panská sídla z doby baroka, projekty letohrádků od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu nebo středočeský zámek Veltrusy. Takový ráz má uspořádání hmot Porákovy vily s dominantou ústředního pavilonu a s nakoso z něj vybíhajícími křídly.

Okázalou monumentalitu tohoto celku podporuje umístění vily na terase přístupné širokým schodištěm. Panskému sídlu se stejně tak podobá dispozice domu a jeho funkční náplň. Vstupujeme do něj rozlehlou polygonální halou v prostředním pavilonu. Na ni navazovaly společenské prostory nižšího pravého či východního křídla - knihovna, herna, hudební kabinet a dámský budoár -, kdežto v křídle levém, západním, vítala hosty velká a malá jídelna sousedící s kuchyní, spíží a obslužnými místnostmi. Další jídelnu, dva salony a hostinské pokoje obsahovalo i patro východního křídla. Do patra křídla opačného a do ústředního pavilonu na téže úrovni umístil architekt dětské pokoje a ložnice majitelů. Rovněž v podstřeší bychom vedle bytů personálu našli obývací pokoje.

Vilu obklopovala okrasná zahrada. Eugen Porák užíval vilu do roku 1945, kdy jako německý občan musel opustit republiku. Vila sloužila Loučovickým papírnám jako ubytovna a hotel. Po roce 1989 přešla do soukromých rukou, dnes stojí prázdná a pomalu chátrá.

Kniha o jihočeské architektuře

Jižní Čechy jsou z hlediska dějin architektury vnímány jako oblast rozsáhlých feudálních sídel, ucelených souborů měšťanské architektury historických měst a malebného lidového stavitelství. Na první pohled proto může znít spojení jižních Čech s vilovou architekturou poněkud nepatřičně. Přesto lze při toulkách jihočeskou krajinou objevit pestrou paletu vil upomínající na neméně různorodou škálu stavebníků a jejich architektů. Kdo by neznal renesanční Kratochvíli, jednu z nejstarších vilových staveb v českých zemích...

Více o knize Slavné vily Jihočeského kraje.