Vladimír Grégr se narodil 3. srpna 1902 v Praze. Architekturu vystudoval u Josefa Gočára, poté pracoval pro firmu Václava M. Havla. Spolu s ním od samého začátku zasahoval do projektování, výstavby i zabydlování barrandovského kopce: navrhl na osm barrandovských vil, včetně vzorové vily v duchu „bílého“ funkcionalismu. Tento Grégrův první rodinný dům v zatáčce Barrandovské silnice (dnes Barrandovská 46) byl postaven jako takzvaná výstavní vila a po dokončení krátce zpřístupněn veřejnosti. Stavba nese rysy organické architektury a Vladimír Grégr je u nás, vedle Bohuslava Fuchse (a později bratrů Lubomíra a Čestmíra Šlapetových), jedním z mála představitelů této větve moderní architektonické tvorby.

Vila je mimořádná především tím, že apsidovité zakončení kubusu stavby kopíruje vlásenkovitou zatáčku ulice. Uvnitř se nachází dvouúrovňová hala, v patře ložnice. Vila má ještě bílou vápennou omítku, ale Grégrovy pozdní práce jsou již různými variantami amerických haciend s romantickými motivy kyklopského a brázděného zdiva, dřevěných konstrukcí, nízkých sedlových střech s prejzy nebo představěných verand (např. Barrandovská 20, čp. 1900, Barrandovská 25, čp. 307).

Nádherné stavby najdete i v okolních ulicích. K mimořádným architektonickým realizacím ve vilové kolonii patří také vila v ulici Skalní 10. Barrandovský styl se brzy rozšířil i na další lokality a dozníval ještě ve 40. letech. Mezi Grégrovými barrandovskými vilami je také vila Miloše Havla v Barrandovské 17.

Architekt Grégr je rovněž autorem interiéru restaurace Černý kůň v podzemí paláce Lucerna, projektů vil v Praze-Střešovicích a na Smíchově, v Jevanech, Pyšelích, Velharticích a Novém Městě nad Metují, návrhů karosérií lokomotiv a vagónů pro ČSD. Grégrova tvorba, ve svých počátcích silně ovlivněná funkcionalistickou estetikou, se po několika cestách do Středomoří začala překlánět do romantičtějších poloh.

Tento vynikající architekt by jistě zanechal světu ještě více pozoruhodných staveb, kdyby nebylo války. Za okupace se zapojil do odboje v řadách Politického ústředí. V lednu 1940 zorganizoval útěk protektorátního ministra a představitele domácího protinacistického odboje Ladislava Karla Feierabenda do zahraničí. Dne 19. března 1940 byl v souvislosti s odbojovou činností zatčen gestapem. Byl dva roky vězněn na Pankráci a v Berlíně. V září 1942 byl v procesu s Ladislavem Rašínem odsouzen k trestu smrti a v únoru 1943 byl popraven.

autor současných fotografií: Pavel Nejedlý

Strupplova vila, Barrandovská 20, čp. 190, Praha 5-Hlubočepy

Barrandovské vily, Praha 5-Hlubočepy

Terasy Barrandov, Barrandovská 1, čp. 165, Praha 5-Hlubočepy