Miroslav Lorenc se narodil 9. června 1896 v Holešově do rodiny mlynáře Jana Lorence, jako nejstarší ze čtyř dětí. Po absolvování obecné školy a veřejné chlapecké měšťanky v Holešově přešel mladý Miroslav na zemskou reálku v Prostějově. Po jejím ukončení studoval na Živnostenské škole, kde se setkal s první stavební praxí. Rok před začátkem první světové války začal studovat na průmyslové škole stavitelské v Brně.

V roce 1922 je přijat na Akademii výtvarných umění v Praze na vysokou školu architektury profesora Jana Kotěry. Po Kotěrově smrti pokračuje ve studiu u Josefa Gočára. Po absolvování studia (1925) pracuje v několika pražských projekčních kancelářích (Gočár, Strnad, Rossler, Krejcar-Janák-Zázvorka) a podílí se na celé řadě projektů a staveb v duchu nastupujícího nového architektonického směru. Podniká také řadu poznávacích cest po západní Evropě a je inspirován Bauhausem, ale také ruským konstruktivismem. Levicová orientace byla Lorencovi blízká již vlivem výchovy ze strany otce. Stává se aktivním členem skupiny levicových intelektuálů při sdružení Devětsil a později členem Svazu socialistických architektů. V pražském prostředí se setkává s Ludmilou Batíkovou ze Zlína. Těsně před koncem roku 1927 se vzali a na jaře 1929 se jim narodila dcera Jiskra. V roce 1930 se přestěhovali do Zlína, do domu tchána - pana Leopolda Batíka, významného zlínského občana a veřejného městského činitele.

Po odchodu od Bati si Miroslav Lorenc založil vlastní projekční kancelář na Sokolské ulici v domě rodičů své ženy. Svou činnost zahájila 15.9.1931. Již v září toho roku to byl projekt na obytný soubor kolonie domků pro stavební družstvo Podřevnicko. Ještě v roce 1931 pracuje na projektu obchodního a obytného domu pro Eduarda Pelčáka na Dlouhé ulici. V roce 1932 projektuje u nábřeží Dřevnice obytný dům s obchodem pro pana Chudárka, rodinný dům pro pana Šmída a další a dva neobyčejně funkcionalisticky impozantní objekty – dům pro JUDr. Šalera a obchodní a bankovní dům pro pana Javorského, tvořící dvě protilehlé strany prostranství před kostelem. V průběhu třicátých let se významně podílí na další tvorbě moderní tváře města, rozvíjejícího se ve velké průmyslové centrum.

Některá z těchto mimořádných děl již dnes nemáme možnost obdivovat, protože byla z různých důvodů asanována (dům JUDr. Šalera - dnes Městské divadlo, kavárna Malota - dnes OD Modus), jiná byla "socialisticky vybydlena" a polistopadoví restituenti nenašli doposud dostatek motivace situaci změnit (restaurace AVION, Trantírkův dům), několik bylo bohužel "vylepšeno" k nepoznání podnikatelským antivkusem poloviny devadesátých let. Naštěstí se několik staveb dočkalo i povedené a citlivé rekonstrukce (dům pana Voleše, dům pana Javorského atd.). Lorenc se mimo jiné zabýval také návrhy originálního nábytku a byl také autorem několika divadelních dekorací. Kromě občanských staveb a rodinných vil projektoval M. Lorenc také budovy veřejné a průmyslové. Na samém konci třicátých let pracuje na vizionářském projektu velkokapacitních činžovních domů pro úředníky tzv. elektrických domech a pravděpodobně participuje na návrhu velkostavby nárožního domu obchodníka Trantírka na náměstí Míru.

Tyto projekty však dokončoval Miroslav Lorenc již z ilegality. Jako člověk levicového zaměření, silného vlasteneckého cítění, člen sokola, legionář a důstojník v záloze nesl velmi těžce události následující po okupaci Českoskovenska. Stal se velitelem oblastní sekce podzemní odbojové organizace Obrana národa. Po prvních pokusech gestapa o jeho zatčení se mu podařilo uniknout a nějakou dobu se skrývat. Nakonec byl však po nátlaku gestapa vyzrazen jedním ze svých bývalých zaměstnanců a 24. října 1940 zatčen. Po umístění v několika věznicích byl převezen do Vratislavi. Z jeho pobytu zde se dochovalo několik kreseb, skic, autoportrét a také korespondence rodině. Akademický architekt Ing. Miroslav Lorenc byl odsouzen k smrti a 11. února 1943 ve Vratislavi popraven.

Na domě Leopolda Batíka v Sokolské ulici ve Zlíně, kde Miroslav Lorenc žil a pracoval je od 28. října 1946 zasazena pamětní deska k uctění památky tohoto vynikajícího architekta a mimořádného člověka.

díla Miroslava Lorence najdete také v naší publikaci Slavné vily Zlínského kraje:
Vila Bohuslava Ševčíka, Zlín
Vila Oldřicha Paříka, Napajedla
Vila Oldřicha Paříka II, Napajedla