„Tento kraj je sestaven z několika heterogenních oblastí, mezi nimiž je výjimkou Zlín jako nejsilnější hospodářské centrum regionu, ovlivněné významem a jednotným charakterem Baťova obuvnického průmyslu. Další oblasti se soustřeďují okolo větších měst – Vsetína a Valašského Meziříčí na Valašsku, hanácké Kroměříže a slováckého Uherského Hradiště, k nimž se přiřazují ještě exkluzivnější lázeňské lokality Luhačovic a Rožnova pod Radhoštěm a částečně i Bystřice pod Hostýnem, kde se soustřeďují významnější ukázky bytové kultury a architektury od doby secese okolo roku 1900 až po současnost.

Jedinou homogenní lokalitou, ovlivněnou výlučně tvorbou místních, avšak velmi kvalitních architektů, je v našem kraji zlínská aglomerace. Bylo to dáno strategií Tomáše Bati, který zcela záměrně budoval – od velkorysého urbanistického plánu až po poslední dělnický domek – vizi corporate identity svého průmyslového města v zahradách s cílevědomým sociálním programem a stratifikací, kterým navždy vtisknul městu a okolí jednotící charakter. V ostatních lokalitách, přes pozitivní aktivity místních architektů a stavitelů, jsou nejvýraznější architektonické kvality výsledkem intervencí z prostředí Prahy, na počátku v případě Huberta Gessnera a Leopolda Bauera i z Vídně, a dále z Brna, výjimečně i z Ostravy nebo z Olomouce. Tvorba místních tvůrců i architektů z významnějších center však dobře zapadá do celkového rámce vývoje české architektury a reprezentuje řadu jeho stylových nuancí.“

Ze vstupní eseje profesora Vladimíra Šlapety k publikaci Slavné vily Zlínského kraje

Kniha

Zlín, Luhačovice, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Uherské Hradiště, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky, Bystřice pod Hostýnem a další, to jsou místa, na která se vypravíme v publikaci Slavné vily Zlínského kraje. Můžeme zde spatřit díla moderní vilové architektury, vzniklá během více než sta let. ...