Kniha

Publikace o charakteru moderní rodinné architektury Jihomoravského kraje; jeho výjimečných, krásných, odvážných i slavných stavbách.

Kniha prezentuje vilovou architekturu Jihomoravského kraje od poloviny 19. století až po současnost. Dnešní Jihomoravský kraj představuje území, jehož architektonickou historii posledních dvou staletí určovalo Brno. Právě v moravské metropoli působila většina zmiňovaných architektů.

Výjimky byly vzácné: Leopoldu Bauerovi se podařilo v Brně uskutečnit svou první stavbu - Reissigovu vilu ve stylu geometrické secese. Brněnský rodák Adolf Loos zanechal v Hrušovanech u Brna vilu cukrovarníka Bauera. Světově proslavil Brno vilou Tugendhat německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. V meziválečném období se Brno stalo jedním ze středoevropských center funkcionalistické moderny, vytvářené početnou skupinou avantgardních architektů. Z těch nejvýznamnějších nelze pominout Bohuslava Fuchse, Ernsta Wiesnera, Jindřicha Kumpošta, Jiřího Krohu, Josefa Poláška, Otto Eislera, Josefa Kranze, Jana Víška a Bedřicha Rozehnala. Všichni měli ateliéry v Brně, ale jejich aktivity výrazně přesahovaly hranice hlavního města Moravskoslezské země. Ve všech okresech Jihomoravského kraje nalézáme proto solitérní vilové realizace, jejichž projekty vyšly z Brna. Výraznější měrou poznamenala architektonická moderna slovácké město Kyjov, odkud pocházeli hned tři architekti, vedle Poláška Bohumil Tureček a Ludvík Hilgert; Polášek tu realizoval celkem sedm vil.

Vydala umělecká agentura Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem - územním odborným pracovištěm v Brně a Muzeem města Brna.

Více o knize.

Expozice

Výstava prezentuje na padesáti vybraných příkladech stylové a typologické proměny, jimiž procházela architektura vil a rodinných domů na území Jihomoravského kraje od konce 19. století po současnost. Přestože stavby individuálního bydlení představují jen jeden z mnoha druhů architektury, podávají svědectví také o celkové architektonické historii nejen v rámci kraje, ale i v širších domácích a nejednou i zahraničních souvislostech.

Pět desítek nejhodnotnějších vil a rodinných domů se nachází v 22 městech a obcích Jihomoravského kraje, přičemž centrem bylo a zůstává Brno, kde trvale nebo příležitostně působila a působí převážná většina z 37 architektů, podle jejichž návrhů byly postaveny. Úzce byla s moravskou metropolí a krajem spjata činnost architektů Augusta Prokopa a Aloise Prastorfera, představitelů pozdního historismu, kteří vynikli také jako pedagogové na brněnské technice a průmyslové škole. Krnovský rodák Leopold Bauer pracoval v Brně i mimo ně častěji a jeho brněnská secesní vila advokáta Reissiga byla dobovou kritikou označena za první moderní dům v Rakousku. Tvořivou parafrází motivů lidového stavitelství a jejich spojením s podněty vídeňské a anglické moderny se stal slovenský architekt Dušan Jurkovič, usazený v Brně, evropsky uznávaným tvůrcem folklorní secese. Adolf Loos, další z protagonistů moderní architektury, adaptoval v rodném Brně zámeček Viktora Bauera na výstavišti, když předtím realizoval v Hrušovanech cukrovar a vilu téhož stavebníka.

Německý architekt Ludwig Mies van der Rohe proslavil vilou Tugendhat Brno v celém světě. Funkcionalistickou architekturu Jihomoravského kraje projektovali v drtivé většině příslušníci starší a mladší avantgardní generace, reprezentované Bohuslavem Fuchsem, Miloslavem Kopřivou, Josefem Kranzem, Jiřím Krohou, Jindřichem Kumpoštem, Mojmírem Kyselkou, Josefem Poláškem, Bedřichem Rozehnalem, Evženem Škardou, Bohumilem Turečkem, Janem Víškem a Ernstem Wiesnerem, kteří měli své ateliéry v Brně. Polášek s Turečkem pocházeli z Kyjova, Rozehnal z Letovic; se svými rodišti udržovali pravidelné kontakty a zanechali v nich řadu vilových staveb. Mezi modernisty figurují i v Praze usazení architekti Ludvík Hilgert, Václav Hilský a Rudolf Jasenský. Vedle Brna a Kyjova se střediskem meziválečné moderny stalo také Znojmo. Po Únoru 1948 označili komunističtí ideologové vily za buržoazní přežitek, takže jejich výstavba ustala. Postupně byla obnovována od šedesátých let, stavební boom pak nastal po Listopadu 1989. Ukázky vil a rodinných domů z posledních let prozrazují jednak navazování střední a mladé architektonické generace na stále živou meziválečnou tradici, jednak snahu o vyrovnání s aktuálními trendy ve světě.

Mezi vybrané objekty byla zařazena také díla tradičněji zaměřených architektů a stavitelů (Nebehosteny, Fischer, Weiser) i stavby anonymní, u nichž nedostatek plánové dokumentace a písemných materiálů zatím nedovolil určit autorství. Nejedna vystavená vila, po desetiletí nepovšimnutá, byla až nyní doslova objevena. Rovnocenný zájem byl věnován jak architektuře vil, jejich stylovému a dispozičnímu řešení, tak stavebníkům, z nichž většina byla významnými představiteli uměleckého, vědeckého, politického, hospodářského a společenského života. Mnozí z nich byli osvícenými stavebníky, kteří vedli s architekty plodný dialog, jehož výsledkem bylo obydlí, jež pak plně odpovídalo individualitě majitele a uživatele.

Výstavu připravila pražská umělecká agentura Foibos a. s. ve spolupráci s Muzeem města Brna a za podpory Krajského úřadu Jihomoravského kraje a řady sponzorů. Za vedení Jana Sedláka se na výstavě podíleli Iveta Černá, Dagmar Černoušková, Jindřich Chatrný, Lenka Kudělková, Kateřina Lopatová a Jindřich Vybíral. Zahájení výstavy provází prezentace stejnojmenné publikace, napsané stejným autorským kolektivem. Záštitu nad výstavou a knihou převzal hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek.