Téměř na samé hranici Smíchova a Košíř, na svahu sousedícím se zahradou Kinských se v nenápadném ústraní nalézají dva podivuhodné církevní objekty. Zatímco na levé straně Holečkovy ulice se nachází novogotická budova někdejšího kláštera a kostela Sacré Coeur, protilehlý novorománský komplex tvoří klášter a kostel zasvěcený svatému Gabrielovi. Obě stavby náležejí architekturou i vnitřní uměleckou výzdobou k specifickému stylu, jenž byl šířen benediktiny sídlícími v německém Beuronu na Dunaji (dnešní spolková země Bádensko-Wűrttembersko). Odtud také dostal jméno – beuronská škola. Beuronská kongregace vznikla jako reakce na sekularizační politiku porevoluční Francie, kterou v tom později následovalo Prusko. Celkem založili třicet devět kongregací. Praha se pro ně – na přelomu 19. a 20. století – stala důležitým centrem. Mužští příslušníci řádu se usadili v Emauzích, kde velmi důkladně proměnili zdejší kostel. Na Smíchově v letech 1882 až 1884 přistavěli a po svém vyzdobili kostel k jedinému klášteru s ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických a zámožnějších rodin v českých zemích, který náležel francouzské kongregaci paní Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Jako architekt byl pod stavbou kostela podepsán beuronský řádový stavitel, Belgičan Gislenus (Ghislan) Béthune (1855 až 1928), který navrhoval i klášterní stavby v mateřském Beuronu a ve Štýrském Hradci. Ten také – za podílu dalšího řádového architekta (samouka) a pozdějšího opata primase celé benediktinské konfederace Hildebranda de Hemptinne – vybudoval v novorománském slohu klášter pro ženské příslušnice řádu. Podle patrona jeho zakladatelky a mecenášky Gabriely Sweerts-Sporckové byl pojmenován sv. Gabrielem. To jméno bylo pak nesprávně vztaženo i na klášterní kostel, který je ve skutečnosti zasvěcen Zvěstování Panny Marie.Beuroni se sami starali o výzdobu svých kongregací. Výzdoby důmyslně vybudovaného klášterního areálu na Smíchově (i kostela v sousedícím areálu) se ujal Desiderius Lenz se svými pomocníky. Inspirací jim bylo starořecké a staroegyptské umění, výzdoba starokřesťanských bazilik i monumentální díla byzantská. Originální umění beuronů upadlo na dlouhá desetiletí v zapomenutí, historici umění se o něm většinou vyjadřovali jen okrajově, a často i s despektem. Objevováno začalo být opět až na sklonku 20. století, kdy nastal obecný zájem o historizující styly předchozího věku.

www.slavnestavby.cz

Přejeme Vám příjemné čtení a pěkné procházky pražskými ulicemi...

Více o Slavných stavbách Prahy 5.