Umělecká agentura Foibos spolu s nakladatelstvím Foibos Books připravila v rámci nové edice „Slavné stavby“ již čtvrtou knihu a výstavní expozici věnovanou tentokrát architektuře Městské části Prahy 10.(vyšly Slavné stavby Prahy 5, Prahy 4, Prahy 6)

Nová edice mapuje architekturu jednotlivých částí hlavního města Prahy a měst republiky a má za cíl seznámit návštěvníky a čtenáře s podrobnou historií jednotlivých, historicky a architektonicky význačných objektů. Je tedy zároveň hodnotící studií staveb, které na tom kterém území vznikly.

Výstavní expozice i stejnojmenná doprovodná publikace Slavné stavby Prahy 10, jejíž prezentace bude součástí vernisáže, vznikla ve spolupráci a za podpory Městské části Prahy 10, hlavního města Prahy a dalších partnerů a sponzorů..

Záštitou nad výstavou převzal starosta Městské části Praha 10 Vladislav Lipovský.

Autorský tým publikace i výstavní expozice vedl ing. arch. Petr Krajči a tvořili ho autoři: Petr Cincibuch, Doc. PhDr. Petr Kratochvíl, Ing. arch. Alexandra Křížová, Klára Mezihoráková, PhDr. Jan Jakub Outrata, prof. ing. arch.Vladimír Šlapeta DrSc, Mgr. Petra Váchová, Doc. PhDr. Pavel Vlček, Kristýna Zajícová, L. Zikmund-Lender.

Výstava Slavné stavby Prahy 10 prezentuje výběr čtyřiceti staveb z celkového počtu 62 nejhodnotnějších příkladů architektury na území Prahy 10, které byly zbudovány v období od 12. století po dnešek a které jsou obsahem stejnojmenné publikace. Každé stavbě je věnován samostatný panel se stručným textem s popisem dispozičního řešení, použitých konstrukcí a materiálů, s charakteristikou jejího stylu, navíc v  kontextu tvorby příslušného autora i dobového architektonického vývoje. Každý objekt doplňuje archivní a nově pořízená fotografická a dostupná plánová dokumentace.

Městská část Praha 10 se sedmi tisíci domy a 110 000 obyvateli patří svou velikostí do první desítky měst v České republice. Je významnou městskou aglomerací zahrnující katastrální území Vršovic, Strašnic, Malešic a Záběhlic, části Michle, Vinohrad a nepatrné části Žižkova.

Historiie architektonického vývoje v těchto jednotlivých katastrálních územích sahá daleko do minulosti. Bouřlivý rozvoj výstavby a tím i architektury začal zejména ve druhé polovině XIX. a začátkem XX. století a to především v části Královských Vinohrad a také Vršovic, které byly v roce 1902 povýšeny na město.

Počátkem XX. století se podobně začaly rozvíjet příměstské obce Strašnice i Malešice a později, zejména po vzniku republiky a po vzniku Velké Prahy i obce zbývající.

Vývoj jednotlivých historických obcí přinesl bohatost architektonických forem - od dnes už neexistujících tvrzí ve Vršovicích, Záběhlicích a Malešicích, venkovských usedlostí, selských statků, zámků a zámečků v Malešicích, Záběhlicích a Práčích až po kostely a kaple, z nichž architektonicky nejvýznamnější je Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích.

Významnou je také vilová architektura, soustředěná ve vilových čtvrtích historických obcí, ať již jde o Vinohrady, Strašnice nebo Malešice, nebo o jednotlivé významné domy - Kotěrovu vilu pro Františka Trmala ve Strašnicích a vlastní vilu v Hradešínské ulici nebo Šalounovu vilu s ateliérem, vilu bratří Čapků na Vinohradech a mnoho dalších.

Pozoruhodná je také původní zástavba v Bylanské ulici, kterou tvořila řadové rodinné domy z architektonické dílny Josefa Gočára a Pavla Janáka nebo vinohradská a strašnická kolonie od Františka Alberta Libry. Významné z hlediska architektonického jsou také mnohé veřejné stavby z období monarchie i první republiky - například vršovická spořitelna, železniční stanice Praha- Vršovice, strašnické krematorium nebo Husův sbor na Vinohradech. Secesní vršovické domy Osvalda Polívky, nárožní činžovní dům s Waldesovým muzeem a řada dalších nájemných domů se stala, sdružena do bloků, předobrazem mohutného poválečného rozvoje sídlišť na volných, do té doby nezastavěných plochách na území celé Prahy 10.

Na přelomu XX. a XXI. století se Praha 10 stává sídlem mnoha významných institucí, které si zde postavily své nové, mnohdy architektonicky hodnotné budovy - budova MUZO v Olšinách byla oceněna jako Stavba roku 2000. Mezi další architektonicky zajímavé stavby patří také nový Justiční areál Na Míčánkách, tovární budova Sipral v Třebohostické ulici, sídlo Pražské energetiky a mnohé další. Tato výstava a kniha je tedy pozvánkou k vlastním procházkám a návštěvám toho nejlepšího, co v Praze 10 v architektuře a stavitelství vzniklo.

Historický vývoj s architektonickým dědictvím i současností na území Prahy 10 byl podnětem ke zpracování historie významných architektonických památek do podoby publikace, a výstavní expozice určených pro širokou veřejnost/ PKr, EH