SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Architoulky Přemysla Veverky: Devatenácté

Přemysl Veverka - 17. 4. 22:00
Architoulky Přemysla Veverky: Devatenácté

Rok Jana Kotěry, který vyhlásila agentura Foibos, se nese nejen ve znamení architektova díla i života, ale připravované akce se vztahují také ke Kotěrovým následovníkům, zejména jeho žákům ať už na pražské uměleckoprůmyslové škole nebo na výtvarné akademii.

Kotěra, jak známo, zásadově setrvával na programu modernismu, a to mu přinášelo nemalé obtíže. Často musel čelit konzervativním architektům a představitelům stavebních lobby, kteří rozhodovali o architektonických soutěžích a veřejných zakázkách a nejednou odmítavě poukazovali na Kotěrovo modernistické pojetí jen proto, aby výraznému tvůrci nemuseli uvolňovat své jakoby zasloužilé a trvalé pozice. Nepřekvapí tedy, že Kotěra měl více odpůrců než příznivců. Kruh věrných však byl pevný a spolehlivý. Tvořili ho jak sochaři Stanislav Sucharda a Jan Štursa a malíř Jan Preisler, tak Kotěrovi žáci. Stojí za zaznamenání, že například Josef Gočár, Otakar Novotný či Pavel Janák byli zhruba jen o deset let mladší než jejich profesor, a přece vždycky respektovali jeho autoritu a až do konce Kotěrova, žel, nedlouhého života mu prokazovali úctu.

Pavel Janák

Kdoví, jak tehdy vnímali proměny v architektuře jejich strůjci – zda se jim vývoj zdál rychlý a bouřlivý nebo pozvolný a jaksi přirozený, očekávaný a tedy nepřekvapivý, ale jisté je, že dva kulaté letopočty, vzdálené pouhých deset let – 1900 a 1910 – znamenaly roky přelomové. Onoho prvního data uveřejnil osmadvacetiletý Jan Kotěra ve Volných směrech stať O novém umění – a teoreticky odstartoval a svým jménem zaštítil etapu modernismu. O deset let později Pavel Janák, téhož věku (!), publikoval v časopise Styl stať Od moderní architektury k architektuře – a otevřel brány kubismu. Takovému jevu říkám, s dovolením, výchova a vliv par excellence anebo – čím jiným by měl učitel či představený, jenž vytyčil novou, významnou cestu, vybavit svého žáka či kandidáta než schopností, že následovník zanedlouho vyznačí jinou, opět novou a zase významnou cestu? Nepochybujme, že Pavel Janák měl hlavu i duši otevřenou, když v letech 1907 až 1909 praktikoval v ateliéru Jana Kotěry. Dneska se už dá zřejmě těžko určit, čemu všemu se mnohostranně nadaný mladý muž od mistra naučil, možná mnohému, ale smyslu pro formu a přemýšlení o architektuře zcela určitě.

Josef Gočár

Janák ve zmíněném článku požaduje „více architektury než moderní architektury“, a tím vyjadřuje názor, že období modernismu, respektive geometrická moderna, skončilo a že se nastupující generace chce od svých předchůdců odlišit i oddělit. Oproti modernistické architektuře, podle Janáka málo umělecké a více sociální, účelové, autor staví abstrakci, plastickou formu a rovněž „plastické uskutečňování architektonických představ“. V následujícím roce, tedy 1911, Janák svůj názor precizoval, a to ve stati Hranol a pyramida, otištěné v Uměleckém měsíčníku. Za hlavní znak nové architektury považoval vyjádření zápasu ducha s hmotou – přítomnost „třetí síly“, jejímž nositelem se stane lidský duch, zmáhající přírodní síly, tedy zmáhající hmotu. Podle Janáka má lidský duch hmotu přemoci, má nad ní zvítězit. Z tohoto východiska autor odvozuje pojmy „šikmost“, „ubírání prostoru“ a „dramatické pocity“ a za charakteristické architektonické útvary považuje jehlan a pyramidu, která je „vrcholným tvarem duchovně abstrahované hmoty“.

Teoretické zázemí a rovněž poučení z malířského kubismu, zejména francouzského, přivedlo nejvýznamnější architekty nastupující generace – Josefa Chocholu (1880–1956), Josefa Gočára (1880–1945), Pavla Janáka (1882–1956) a Vlastislava Hofmana (1884–1964) – k vytváření děl v novém slohu, kubismu. Zdůrazněme, že kubismus v architektuře a užitém umění se zrodil v Praze a že to je cesta specificky česká.

Dům U Černé Matky Boží

A na příznačně české cestě zůstaňme, na Královské cestě v Praze, po níž se po staletí čeští králové ubírali na Hrad ke své korunovaci. Cesta počíná u Prašné brány a pokračuje Celetnou ulicí – a právě tady, na nároží Celetné a Ovocného trhu, se v červnu roku 1848 střetli revoltující Pražané s rakouskými vojáky generála Windischgrätze, a to byl signál k ozbrojeným svatodušním bouřím, významné etapě českého národa v úsilí o národní emancipaci – a právě tady, na místě památném, na uvolněné parcele na zmíněném nároží vztyčil Josef Gočár v letech 1911 až 1912 dům a dal mu podobu v charakteristicky českém slohu, kubismu.

Není bez zajímavosti, že se v roce 1911 zdvihla proti chystanému stržení starobylé stavby, která tady stála, vlna protestů, a to jak ochránců památek v čele s Klubem Za starou Prahu, tak představitelů uměleckých kruhů. Odpůrci demolice argumentovali především tím, že každý nový dům, který tu vznikne, naruší stávající ráz a harmonii daného místa. Protesty nenašly ohlas, ke stržení došlo – a Josef Gočár dokázal, že kubistická stavba má schopnost adekvátně vrůst do historického prostředí.

Interiér kubistické kavárny

Dům U Černé Matky Boží, jak se Gočárův objekt jmenuje podle dávného domovního znamení, sošky černé madony s Jezulátkem umístěné v prvním patře, a který patří k nejvýraznějším projevům architektonického kubismu, je pětipatrový, opatřený mansardami a masivním kubistickým portálem. Sloužil obchodním, restauračním, kancelářským a bytovým účelům. Interiér domu byl vybavený rovněž kubistickým nábytkem a výtvarnými doplňky. Během podstatné rekonstrukce domu v roce 1993 vznikla i část prosklené střechy, s níž Josef Gočár sice počítal, ale k jejíž realizaci nedošlo. Nyní v budově působí kubistická kavárna a muzeum českého kubismu.

Gočárova bysta v kubistické kavárně

Názory ke článku

Ke článku nebyly zatím napsány žádné názory. Můžete být první!

Prosím všechny čtenáře, aby v příspěvcích nepoužívali sprostá slova či napadající a jakékoliv osočovací výrazy. Děkuji mnohokrát. Vaše SlavneVily.

Nový příspěvek do diskuse



(nechte pole nevyplněné) tři plus tři? (číslo)

Hodnocení článku

Nejlepší známka je 1, nejhorší známka je 5.
Průměrné hodnocení tohoto článku je: 1.7
(hodnotilo 6 čtenářů)
TOPlist SEO Rozcestník