Prezentační panely jsou navíc doplněny až dobrodružnými texty a dokonalými stavebními popisy, které se čtou jako špičková dramatická literatura. Ano, i domy měly a mají svůj velmi často pohnutý život, a tady, v místě, kudy dějiny nekráčely, ale přímo běžely, se vlastnické vztahy střídaly tempem až ohromujícím a současně ohrožujícím. Pokud si výstavu budete chtít opravdu užít, což vám doporučuji, tak si na ni nechte dost času.

Karlovarský kraj, nabízející ojedinělé přírodní krásy, doplněné bohatstvím, daným výskytem různorodých minerálních pramenů a návazným lázeňským a turistickým průmyslem, to vše umocněno několikanásobnou výměnou obyvatel v první polovině dvacátého století skýtá vděčný prostor pro studium vývoje měst a míst. A díky tomu, že stopy minulosti v řadě případů, zejména u zmíněné vilové zástavby, jsou příkladně ošetřeny, nepatří toto studium či zkoumání k nepříjemným záležitostem.

Neoklasicistní, historizující stavby dohánějí své nejlepší vzory z řady světově známých a prosperujících lázeňských měst, bohatí měšťané, průmyslníci a lékaři si nechávají navrhovat své domy a návazně i penziony či hotely od těch nejlepších architektů tehdejšího mocnářství i od zručných tvůrců vedlejšího Německa a nadaných autorů místních. Posun měřítek, kdy dvacátá a třicátá léta smetla sympatie k podobným stavebním či architektonickým stylům ze stolu a po dlouhých více než sedmdesát let jsme se pak jimi vážně nezabývali, hodnotíce jiný, někdy i vnucený, způsob života a výtvarného nazírání, je v současnosti pryč a my můžeme jen děkovat situaci, za které se podařilo, i díky absenci větších válečných excesů, doklady o tomto stavebním vývojovém období zachovat.

I když celá řada představovaných staveb (a zdaleka to nejsou všechny, které by mohly být hrdě prezentovány) měla v posledních letech opravdu namále a některé vily, zámečky či penziony dodnes trpí, značná, převažující část se stala ojedinělým souborem, který v řadě zemí zejména od nás na východ a na sever nemá obdoby.

A tak se pojďte potěšit díly opravdových tvůrčích hvězd své doby (vybírám například jména jako Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, Arnold Heymann, Josef Schaffer, Alfred Bayer, Karl Ernstberger, Rudolf Wels - architekty z Vídně, Prahy, Mnichova, Drážďan, Lipska či Plavna, ze Švýcarska, žáky Otto Wagnera či Adolfa Loose).

Zhruba sedm vil pak představuje špičkovou úroveň staveb let třicátých, kdy moderní evropské vlivy zanechaly stopy i zde a několik staveb prezentuje špičkové stavby současnosti.

Vezměte si mapu a zakreslete si, kam všude se můžete na tyto poklady jet podívat, protože vše se rozprostírá v nejbližším okolí – nejen v Karlových Varech, Chebu, Mariánských či Františkových Lázních, ale také v Aši, Ostrově, Nejdku, Jáchymově, Kraslicích, zde v Sokolově. I v malých obcích, jako je třeba Velká Hleďsebe. Vraťte se alespoň na chvíli do příslibu ideálního světa, do pohádky přelomu devatenáctého a dvacátého století, do doby před nacistickým a později komunistickým třeštěním. Onen výlet, ať již jen virtuálně na výstavě, nebo následně v prvních jarních měsících, stojí za to. Navíc se zamyslíte i nad souvislostmi, na které jste možná ještě nenarazili.