- Nacházíte se: Úvodní strana
- Zprávy
- Z oboru
- Český funkcionalista, architekt Vladimír Frýda
Český funkcionalista, architekt Vladimír Frýda
Dnes si připomínáme padesát let od smrti vynikajícího architekta českého funkcionalismu Vladimíra Frýdy.
Vladimír Frýda se narodil 4. 8. 1898 v Jilemnici. Absolvoval studium architektury na ČVUT a působil jako dlouholetý zaměstnanec pražského Městského stavebního úřadu.
Asi nejznámější a zároveň nejrozsáhlejší projekt Vladimíra Frýdy je komplex škol ve Špitálské ulici v někdejší velmi rychle se rozvíjející dělnické čtvrti, která zaznamenala v prvních desetiletích 20. století nebývalý demografický rozmach. Vystavěno bylo nejprve dle Frýdova projektu gymnázium, následně obecné a měšťanské školy pro dívky a chlapce (nejprve byla otevřena chlapecká škola, v roce 1937 náročný projekt završilo otevření dívčí části). Frýda využil na fasádě rozměrné okachlíkované plochy, které prolamují pásová okna tak, aby učebny byly co nejvíce a nejdéle osvětleny denním světlem. Chodby měly být vzdušné, prostorné, orientace v budově jasná a přehledná. Rytmizace oken však ještě dává tušit vnitřní dispozici stavby, na rozdíl od pozdějších funkcionalistických školních budov.
Účastnil se v roce 1930 soutěže na polyfunkční kulturní městský dům v Mělníku, kterou nakonec vyhrálo trio místních architektů Širc-Zeman-Zelený. Frýda se podobným tématem zabýval už v roce 1925, kdy se zúčastnil spolu s V. Kontorem soutěže na sokolovnu s restaurací a divadelním sálem v Makovicích. Jejich projekt nebyl realizován, ale byl porotou zakoupen.
Pozoruhodnou stavbou ze třicátých let je také Frýdova mateřská škola v Kodaňské ulici, která je koncipována jako solitérní stavba s vertikálním nárožním kubusem, který předstupuje před uliční fasádu. Opět upoutá hladkou fasádou a velkými okny, jimiž do prostorných heren pronikalo mnoho denního světla. Vysoká okna pokračují na jižní fasádě i jedním dílem za roh, aby do heren dopadalo světlo už od brzkého rána až do pozdního odpoledne. Původní výraz realizace dnes narušuje novodobá tmavě okrová barva fasády, částečné zateplení a nová okna.
Známá je také budova školy v Mokropsích z roku 1930. V rodné Jilemnici navrhl hlavní budovu a infekční pavilon nemocnice (1930–1933).
Zatím ne stoprocentně připsanou spoluprací Vladimíra Frýdy je podíl na projektu vily Jiřího Fischera v Jilemnici z roku 1934, která zaujme půlkruhovým rizalitem otočeným do zahrady, nautickými zábradlími na pavlačích a terase a naopak střídmou uzavřeností uliční fasády.
Vladimír Frýda byl architekt prvořadého významu, přesto mu zakázky nepřály tolik, jak by si jeho talent zasloužil, a podobně jako u celé řady dalších předválečných architektů nejsou známy žádné jeho poválečné snahy o architektonické realizace.
Zemřel v Praze 30. 7. 1962.
Soutěže
Právě jsme soutěž Moje slavná vila ukončili a vylosovali výherce. Přesto Vám nabízíme možnost nesoutěžně se podělit o zajímavé fotografie z procházek a výletů!
Míjíte na svých každodenních cestách krásné nebo zajímavé domy? Všímáte si osobitých staveb ve svém okolí? Možná, že nevznikly pod rukama světoznámých architektů, možná nezměnily dějiny bydlení. Jsou-li ale součástí "genia loci" vaší ulice, čtvrti, nebo města, zaslouží si, aby se o nich vědělo.
Nové diskuse
- Vila Gustava Deutsche
- Vila Olomouc, Na Vozovce 5
- Zajímavosti
- vila ve Velkém Oseku
- VILA SPIRO Větřní
- Pomoc pri hledani mista, kde stoji vila
- Pomoc pri hledani mista, kde stoji vila
- Kde zjistím historii vily?
- Vila Josefa Bartoně
- vily v Bohumíně
- Suchardova vila v Nové Pace
- Vila v Kloboukách u Brna
- Mužík vs. socialistická architektura
- Vila F.Grohmanna
- Ludersdorfova vila