Vladimír Frýda se narodil 4. 8. 1898 v Jilemnici. Absolvoval studium architektury na ČVUT a působil jako dlouholetý zaměstnanec pražského Městského stavebního úřadu.

Asi nejznámější a zároveň nejrozsáhlejší projekt Vladimíra Frýdy je komplex škol ve Špitálské ulici v někdejší velmi rychle se rozvíjející dělnické čtvrti, která zaznamenala v prvních desetiletích 20. století nebývalý demografický rozmach. Vystavěno bylo nejprve dle Frýdova projektu gymnázium, následně obecné a měšťanské školy pro dívky a chlapce (nejprve byla otevřena chlapecká škola, v roce 1937 náročný projekt završilo otevření dívčí části). Frýda využil na fasádě rozměrné okachlíkované plochy, které prolamují pásová okna tak, aby učebny byly co nejvíce a nejdéle osvětleny denním světlem. Chodby měly být vzdušné, prostorné, orientace v budově jasná a přehledná. Rytmizace oken však ještě dává tušit vnitřní dispozici stavby, na rozdíl od pozdějších funkcionalistických školních budov.

Účastnil se v roce 1930 soutěže na polyfunkční kulturní městský dům v Mělníku, kterou nakonec vyhrálo trio místních architektů Širc-Zeman-Zelený. Frýda se podobným tématem zabýval už v roce 1925, kdy se zúčastnil spolu s V. Kontorem soutěže na sokolovnu s restaurací a divadelním sálem v Makovicích. Jejich projekt nebyl realizován, ale byl porotou zakoupen.

Pozoruhodnou stavbou ze třicátých let je také Frýdova mateřská škola v Kodaňské ulici, která je koncipována jako solitérní stavba s vertikálním nárožním kubusem, který předstupuje před uliční fasádu. Opět upoutá hladkou fasádou a velkými okny, jimiž do prostorných heren pronikalo mnoho denního světla. Vysoká okna pokračují na jižní fasádě i jedním dílem za roh, aby do heren dopadalo světlo už od brzkého rána až do pozdního odpoledne. Původní výraz realizace dnes narušuje novodobá tmavě okrová barva fasády, částečné zateplení a nová okna.

Známá je také budova školy v Mokropsích z roku 1930. V rodné Jilemnici navrhl hlavní budovu a infekční pavilon nemocnice (1930–1933).

Zatím ne stoprocentně připsanou spoluprací Vladimíra Frýdy je podíl na projektu vily Jiřího Fischera v Jilemnici z roku 1934, která zaujme půlkruhovým rizalitem otočeným do zahrady, nautickými zábradlími na pavlačích a terase a naopak střídmou uzavřeností uliční fasády.

Vladimír Frýda byl architekt prvořadého významu, přesto mu zakázky nepřály tolik, jak by si jeho talent zasloužil, a podobně jako u celé řady dalších předválečných architektů nejsou známy žádné jeho poválečné snahy o architektonické realizace.

Zemřel v Praze 30. 7. 1962.