Jan Kaplický se narodil v Praze, 18. dubna 1937. Po neúspěšné snaze o přijetí na České vysoké učení technické studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde od roku 1969 pracoval v architektonickém studiu Denys Lasdun and Partners, poté u Renza Piana a Richarda Rogerse.

V říjnu 2008 Kaplický odmítl přijmout cenu od ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou se mu porota rozhodla udělit „za mimořádné architektonické dílo, kterým proslavil českou architekturu doma i v zahraničí“. V dopise ministrovi Jehličkovi, kterým cenu odmítl, Kaplický uvedl „ ... vaše ministerstvo i vláda znemožňují prosadit můj příspěvek k české kultuře a architektuře...“

Je představitelem high-tech architektury, v posledních letech experimenoval s organickou architekturou. Inspirací mu byly organické tvary v přírodě – pavoučí sítě, motýlí křídla či rybí šupiny, pro něž se vžilo anglické slovo blob. Jeho stavby byly často kontroverzní, každopádně nepřehlédnutelné a nikdy fádní.

Deník The Independent zařadil dvě Kaplického stavby mezi nejvýznamnější moderní stavby. Kromě Lord´s Media Centra také obchodní dům Selfridges v Birminghamu, lesklého "pásovce" tvořeného 20 tisíci hliníkovými terči. Mezi jeho další projekty patří plovoucí most v londýnské čtvrti Canary Wharf, mateřská škola připomínající ulitu, turistické centrum ve Stonehenge či "neviditelný" dům ve Walesu. Ve Future Systems vznikly ale i návrhy lamp, nábytku, skla či příborů, Kaplický se věnoval také módnímu návrhářství. K posledním zakázkám studia před architektovou smrtí patřil například projekt nové stanice metra v Neapoli či nedávno otevřené muzeum Maserati v Modeně.  Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 v Praze.

(čerpáno z Wikipedie, ČTK, ČT24)

Architektura v ČR

Prohlédněte si Dvořákovu vilu na Dobešce, jejíž návrh je jedním z mála českých projektů autorova raného období.

Dvořákova vila

Dvořákův rodinný dům se řadí k několika málo pracím, které vytvořil architekt Jan Kaplický v rodné Praze před emigrací do Velké Británie (1968). Kromě této stavby, zasazené na krásném místě se širokým výhledem na kopci nad Braníkem, se jednalo například o úpravu rodinného domu Jaroslava Dietla na Ořechovce a pamětní desku Franze Kafky v Kaprově ulici.

Projektem malého a stavebně nenáročného rodinného domu s ateliérem splnil architekt požadavky stavebníků – čtyřčlenné rodiny výtvarníků Františka a Ludmily Dvořákových, přátel svých rodičů. Stavba, kterou vedl a prováděl sám majitel, probíhala i v době, kdy Kaplický opustil Československo a natrvalo se usadil v zahraničí. Původní majitelé obývají dům dodnes.

Jan Kaplický, který svou vizi architektury budoucnosti v plné míře rozvinul až v rámci ateliéru Future Systems, založeného v roce 1979, se ve světovém měřítku proslavil technicky náročnými projekty obydlí inspirovaných zařízením kosmických stanic a kabin letadel, ekologickými studiemi originálních organických tvarů nebo návrhy rodinných domů polozapuštěných do terénu.

Dvořákův rodinný dům, pocházející z rané fáze architektovy tvorby, nezapře vliv českého meziválečného funkcionalismu. Jedná se o bílý kubus s úzkými vertikálními průřezy okenních otvorů a několika „industriálními“ detaily (prostým kovovým vstupním schodištěm, žebříkem na střechu). Stavba je zakomponována do klesajícího terénu a její přízemí se otvírá na uměle navezenou zahradní terasu. Hlavní vstup z ulice směřuje do dispozičně velmi jednoduše řešeného prvního patra, rozděleného po stranách strmého schodiště na obytný prostor s kuchyní a dvě ložnice. V přízemí se nalézá ateliér a třetí ložnice.