SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Leopold Bauer

FOIBOS - 31. 8. 22:00
Leopold Bauer

Před 130 lety se v Krnově narodil proslulý architekt Leopold Bauer. Podobně jako u Josepha Maria Olbricha se v jeho životě a díle spojovala kultura tehdejšího hlavního města monarchie Vídně s německou kulturou Horního Slezska: „Cítil jsem se vždy jako Slezan...“ Bauerovy plány i realizace procházely funkcionalismem, secesí, klasicismem, neobiedermaierem a řadou historismů, přičemž často prvky jednotlivých směrů organicky kombinoval.

Leopold Bauer se narodil v Krnově 1. září 1882 hostinskému Josefu Bauerovi a jeho manželce Marii Flemmichové v domě U Bílého koníčka. V Krnově, tehdejším Jägerndorfu, také vychodil reálku. Studoval technickou stavební školu v Brně a Akademii výtvarných umění ve Vídni, nejprve u Karl von Hasenauera (1893-1894) a pak u slavného Otto Wagnera (1894-1896), spoluzakladatele manifestu Vídeňské secese. Druhý jmenovaný si talentu mladého a již v této době cenami ozdobeného Slezana záhy všiml a zaměstnal jej ve svém ateliéru. Bauer absolvoval několik studijních cest po Itálii, Francii a Německu a roku 1900 se stal členem kruhu umělců kolem zmíněného secesního manifestu, kam patřil mj. i slavný Gustav Klimt a Baureův spolužák a krajan Joseph Maria Olbrich. O dva roky později se stal redaktorem odborného dvouměsíčníku skupiny jménem Ver sacrum (vycházel do roku 1903). Již koncem století vzbudil společenský zájem jako autor několika progresivních teoretických prací o architektonické moderně, jeho projekty však až do roku 1901 zůstávaly nerealizovány.

Od roku 1913 vyučoval jako nástupce Wagnera na vídeňské akademii, ale roku 1919 musel ze školy odejít. Během počátku 20. století se vzdal dřívějších modernistických východisek a stal se z něj velký zastánce klasicismu a monumentalizujících, historizujících proudů vůbec.

Vypracoval se mezi rakouskou architektonickou špičku. Zemřel jako šestapadesátiletý 7. října 1938 ve Vídni.
Svoje nejlepší stavby postavil Bauer ve Slezsku a v rukopise z roku 1928 vysvětluje proč: „Cítil jsem se vždy jako Slezan, jako umělec, který vyrostl z tvrdé hroudy této země. Proto se moje stavby hodí lépe do obrazu slezských měst, do slezské krajiny než kamkoliv jinam.“ Jak moc se Bauerovy stavby hodí do tvrdé slezské hroudy, která se mezitím dost pozměnila, můžeme vidět na příkladu Priessnitzova sanatoria v Jeseníku nebo Střeleckého domu a tělocvičny v Krnově. Dvě opavské realizace – obchodní dům Breda&Weinstein a kostel sv. Hedviky, určitě patří k vrcholům jeho pozdní tvorby.

Názory ke článku

5.9. 16:23Nový

Zasílání upozornění na nové názory je dostupné jen zaregistrovaným uživatelům. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

Hodnocení článku

Nejlepší známka je 1, nejhorší známka je 5.
Průměrné hodnocení tohoto článku je: 1
(hodnotilo 2 čtenářů)
TOPlist SEO Rozcestník