Po absolvování hradecké reálky se vroce 1904 zapsal na pražskou Techniku, kde výuka architektury probíhala pod vedením profesorů Josefa Schulze a Jana Kouly, věhlasných představitelů odeznívajícího historismu. Fultner na škole vydržel téměř celých pět let, zapisoval si všechny zásadní přednášky, ale na rozdíl od svých spolužáků, kterými byli např. V. Hofman, L. Kysela nebo R. Stockar, přistupoval ke studiu poněkud volněji, od druhého ročníku se již nezatěžoval skládáním zkoušek, stěhoval se z místa na místo. Techniku proto koncem roku 1908 opustil bez absolutoria.

Přestože se nestal inženýrem, dokázal se Fultner svým nesporným talentem prosadit, navíc ve věku pouhých dvaadvaceti let. Jeho strýc, hradecký velkoobchodník s kůžemi Antonín Hanuš, mu v roce 1909 svěřil přestavbu svých tří sousedících domů na tehdejším Svatojánském náměstí. Dvěma vilám ve Střelecké ulici (1909) dominují věžovitá schodiště s kupolovitým zakončením. Jednu z těchto vil projektoval Fultner pro ředitele hradeckého Záložního úvěrového ústavu Václava Píšu.

V roce 1910 vznikl návrh obchodního domu pro V. J. Špalka. V konečném návrhu z roku 1911 částečně zmírnil vertikální účinek a potlačil dekorativní prvky, takže dům nepůsobí příliš "fultnerovsky" živě. Výsledná stavba je ovšem kompozičně zajímavá. Kvůli úzké středověké parcele a respektování podloubí na historickém Velkém náměstí má průčelí se dvěma mohutnými arkýři do boční Klicperovy ulice. Nárožní dvouvěžová část zvýrazňuje výškový přesah domu nad okolní zástavbu, což nebylo přijímáno s nadšením.

Pro svého strýce stavěl Fultner v letech 1911-1912 ještě nájemní dům na Karlově třídě, který ovšem není natolik výrazově přesvědčivý jako tzv. Živnostenský dům, dostavěný v roce 1911. Budova se zvýšeným průčelním rizalitem zakončeným kupolí a mohutnými křídly dominuje Masarykovu náměstí. Fasáda je znovu zdobena decentním geometrickým dekorem, nechybí Fultnerovo oblíbené značení domu plastikou s iniciálami zadavatele.

Fultnerovi se v Hradci Králové v letech 1909-1912 neobyčejně dařilo a za normálních okolností by jeho zdejší práce zřejmě předznamenávala zářnou budoucnost. Zakázky dostával z různých stran, byl oblíben u místní honorace.

Navzdory všem úspěchům se v roce 1912 Fultnerovo dílo v Hradci Králové završilo. Ve městě tehdy po předchozím růstu značně ochabnul stavební ruch, byl zde převis nabídky v podobě desítek nepronajatých bytů a zároveň ubývalo investorů, kteří by byli schopni stavby financovat.

V roce 1912 projektoval v pozdně secesním stylu vilu manželů Čerychových v Jaroměři, kterou v následujícím roce obohatil o řadu kubistických prvků. Zaujme především vstupní branka s plotem, připomínající Chocholovu práci na vyšehradské Kovařovičově vile, a výrazné obrysy oken v horním patře. V roce 1913 se Fultner spolu se sochařem Ladislavem Kofránkem zúčastnil známé soutěže na Žižkův pomník na Vítkově. Jejich návrh s kubistickým podstavcem získal třetí cenu.

Fultner později přesídlil zpět do Prahy, ale v další práci mu zabránila světová válka. V aktivní službě strávil na bojištích dlouhé čtyři roky, ale ukončení konfliktu a vzniku samostatného československého státu se nedočkal. Životní cesta jedné z největších nadějí naší moderní architektury se uzavřela v říjnu roku 1918 ve vojenské nemocnici v chorvatském Záhřebu.

z díla

Píšova vila , Střelecká 460, Hradec Králové, 1909 - 1910
Charvátova vila,Střelecká 459, Hradec Králové, 1909 - 1910
Špalkův obchodní a obytný dům, Velké nám. 141, Hradec Králové, 1910 - 11
Živnostenský dům, Masarykovo nám. 472, Hradec Králové, 1910 - 11
nerealizované kubistické návrhy - Bednářův a Koskův dům ve Vamberku; ob. dům; vila, Hanušův dům, V Kopečku 169-171, Hradec Králové, 1909
soutěžní návrh na budovu Zál. úvěrového ústavu v Hr. Králové (s O.Liskou), 1910 - 2. místo
Hanušův obytný dům, Karlova třída 522, Hradec Králové, 1911
hrobka Ludvíka Lederera v Jaroměři (s Otakarem Španielem), 1911
kubizující Čerychova vila, Lužická 321, Jaroměř, 1912 - 13